Na své facebookové stránce jsem byl otázán, zdali bych mohl stručně vysvětlit současný obrat v politice, již Donald Trump sleduje v Sýrii. Ten se týká jeho údajného záměru vyslat nová americká vojska do oblasti k ochraně tamních ropných plošin. To vše přitom krátce poté, co nařídil stažení předchozího amerického kontingentu zpět do Iráku. Následuje můj stručný komentář.
Vysvětlovat Trumpovy zahraničně-politické kroky je vždy trochu oříšek. Navíc prezidentovi ani jeho okolí do hlavy nevidím, nicméně takto od stolu spatřuji dvě základní roviny celého problému:
1) První je realistická/strategická a reprezentuje ji především Pentagon. Ta vcelku pragmaticky sleduje dlouhodobé udržení amerických zájmů a cílů v oblasti, pro něž je mimo jiné důležitá stabilita ropných dodávek nejen do zahraničí, ale i v rámci regionu. Jakékoli výpadky způsobují ekonomickou i politickou nestabilitu, řada tamních aktérů je navíc na příjmech z této komodity závislá. Jejich potenciální přesun do rukou Islámského státu nebo jiné podobné organizace by znamenal její významné finanční posílení, a tudíž i další bezpečnostní destabilizaci.
Proto dává Američanům smysl chránit blízkovýchodní ropná zařízení navzdory faktu, že by v případě zájmu sami mohli být díky domácí těžbě energeticky soběstační.
2) Druhá rovina je více spekulativní, nicméně vidím zde souvislost s blížícími se prezidentskými volbami. Trump svým voličům slíbit omezení zahraničních operací a stažení vojáků z mezinárodních bojišť. Situace v Afghánistánu však tomuto neodpovídá, Irák je nadále destabilizován, napětí s Íránem roste a arabské státy v čele se Saudskou Arábií žádají své americké spojence o navýšení počtu vojáků i techniky na Arabském poloostrově. Dle známých zpráv je tomu Trump fakticky nakloněn, nicméně se rozhodně nejedná o nic, co by americkým voličům výrazně imponovalo – právě naopak. Možnost stáhnout vlastní vojáky, i když fakticky velmi nízký počet, přímo z bojové zóny Sýrie a vystupovat jako ochránce “životů našich chlapců” se dle mého zdálo jako mediálně svůdná varianta, která mohla alespoň částečně zakrýt pokračující vysokou exponovanost USA na Blízkém východě. Heslo “Bring The Boys Back Home” má zkrátka v anglosaském světě stále svoji sílu.
Vše nakonec dopadlo jinak a prezident čelil ostré kritice i z republikánských řad. Příklon k návrhům Pentagonu tak potenciálně dává možnost si napravit reputaci alespoň ve stylu “rozhodného tvrdého prezidenta” (rozhodně nic jako byl Trumpem vysmívaný Obama), který stůj co stůj ochrání americké zájmy.
Tolik tedy ve stručnosti má odpověď čtenáři.
Foto: Pixabay.com