Existuje mnoho druhů komentářů. Některé jsou originální, nutí k zamyšlení, jiné dokážou probíraná témata úsměvně odlehčit. Většina z nich je vcelku bezobsažná. Občas se však vyskytnou i takové, které člověku zůstanou v paměti, ač by sám nechtěl. Jsou totiž nadmíru “myšlenkově toxické”, tedy šíří argumentaci, která je sice na první pohled podbízivá a snad i módní, nicméně ve svém důsledu podrývá zásady a filosofické úvahy, na nichž je postaven západní model liberální demokracie – tedy té, která kromě většinové vůle ctí a brání práva menšin a jednotlivců, tj. opírá se o právo.
Veřejné mínění a církevní restituce
Právě mezi takové jsem si sám pro sebe zařadil komentář Petra Holce ze serveru Info.cz, na nejž ve svém tweetu upozornil plzeňský biskup Tomáš Holub. Autor v něm fakticky oslavuje nedávné schválení zdanění církevních restitucí Sněmovnou, přičemž říká, že církve si za tento krok fakticky mohou sami. Majetkové vyrovnání totiž prý bylo prosazeno vládou ODS a TOP 09 proti přání občanů, neboť se k nim tehdy měla postavit odmítavě většina dotázaných v rozličných průzkumech veřejného mínění. Tedy jinak řečeno – průzkum veřejného mínění pořádaný soukromou agenturou by zřejmě dle autora měl rozhodovat o legalitě a legitimitě přijatých opatření.
Autor však jde ve svých úvahách ještě dál, když tvrdí, že zpětné zdanění těchto restitucí je dobré už jenom proto, že dle dalších průzkumů veřejného mínění se církve těší nízké důvěře veřejnosti a duchovní vlastně “nikdo nemá rád”.
Návrat “tyranie většiny”?
V tomto myšlenkovém řetězci lze poukázat na mnoho “nesrovnalostí”. Nicméně omezím se pouze na jednu, dle mého názoru, nejvíce dekadentní věc. Tou je argumentace používající výsledky jakýchsi “šťár” do názorů občanů jako měřítka pro správnost či nesprávnost nové legislativy. Už ani nemluvě o kritériu oblíbenosti subjektů, kterých se tvořené právní normy týkají.
Možná to zní nevině, ale pokud má o právu rozhodovat nikoli platná legislativa, ale lidová vůle, pak máme silně nakročeno ke stavu, který filosofové jako John Stuard Mill nebo Alexis de Tocqueville nazývali “tyranií většiny”. Jednalo se o situaci popírající pro nás dnes vcelku samozřejmý liberální rozměr demokracie. Totiž, že vůle většiny sice v hlasováních rozhoduje, nicméně poražená menšina je chráněna zákony vůči možnému poškození jejích práv ze strany právě oné vítězící většiny.
Velká (krvavá) francouzská revoluce
Tento pravděpodobně až příliš teoreticky znějící koncept prosáknul do reality v době Velké francouzské revoluce, kdy vůle lidu (rozuměj rozvášněné ulice) nejednou rozhodovala o životě a smrti tisíců lidí. V mírnější formě pak celou myšlenku aplikoval i Napoleon Bonaparte a následně i jeho příbuzný Ludvík Napoleon (císař Napoleon III.), kteří si svá autoritářská rozhodnutí nechávali schvalovat v tzv. plesbicitech.
Výsledkem byl zkrátka v lepším případě právní chaos, v horším opravdové bezpráví. Zděšeny nad tímto vývojem proto následně státy Evropy a Severní Ameriky během desetiletí přijaly systém liberální demokracie. Ta právě podobnou zvůli limituje a neustále se proměňujícímu názoru lidové většiny nepřičítá absolutní právo rozhodovat o pravdě. Jak například argumentuje britský filosof sir Roger Scruton, poražená menšina, kritici, názoroví “heretici” musí požívat právní ochrany před případnou touhou většinového mínění pošlapat jejich základní práva. Jinak se společnost stává autoritářskou či dokonce až totalitní
Zůstaňme myšlenkově bdělí
Právě toto autorem prezentované myšlení si s podobnou revizí současného liberálně-demokratického systému lehce pohrává. Staví totiž “vůli lidu” vytaženou z jakýchsi průzkumů veřejného mínění nad vše ostatní. Je přitom jedno, zdali se věc zrovna týká církví či kohokoli jiného. Toxicitu této argumentace to nikterak neumenšuje! Scény anarchie ve stylu již zmíněné Velké francouzské revoluce nemusí být naší současné moderní civilizaci až tak vzdálené, jak se nám v našem konzumním pohodlí může zdát! Je tedy potřeba zůstat bdělý a neoddávat se líbivým, ale toxickým komentářům…
Foto: fotobanka Pixabay.com
Líbil se vám tento článek? To je dobře! Tak jej nezapomeňte sdílet se svými přáteli na sociálních sítích!
