“Inter arma silent musae”, tedy volně přeloženo: “ve válce mlčí múzy” – říká jedno staré latinské přísloví. Uprostřed řinčení zbraní však v minulosti utichaly nejenom nositelky inspirace umělců, ale i kostelní zvony. Přesně takový byl i osud těchto symbolů víry v kostele Povýšení svatého Kříže v karlovarských Rybářích.
Nekompromisnost válečné mašinérie na ně přitom dopadla hned dvakrát. Poprvé byly rybářské zvony jako snadno dostupný zdroj potřebných kovů zabaveny a roztaveny uprostřed běsnění první světové války. Na nové si tamní obyvatelé museli počkat až do roku 1925, kdy byly odlity a slavnostně instalovány tři kusy – Kristus, Schallerův a mariánský. Ani jim však nebylo souzeno dlouho sloužit svému účelu. Příchod další, v pořadí již druhé, světové války s jejím totálním charakterem znamenal konfiskaci a roztavení i pro ně. Stalo se tak roku 1942. Ponechán byl pouze malý zvon Barbora, jenž sloužil jako umíráček.
Poválečný nástup komunistického tmářství pak z ideologických důvodů samozřejmě jejich návratu nepřál. Kýženou změnu přinesl až 25. květen 2019, kdy byly za hojné účasti veřejnosti posvěceny tři zvony zcela nové, nesoucí jména svaté rodiny, tedy Josef, Maria a Kristus. Slavnostního úkolu se zhostil sám Tomáš Holub, biskup plzeňský, jenž se následně ujal i vedení mše svaté. Během jejího průběhu se všechny tři řemeslné skvosty bezpečně dostaly na svá místa ve zvonici a mohli tak po jejím skončení svým zvukem potěšit vycházející návštěvníky.
Nezbývá, než si přát, aby již žádný válečný konflikt jejich službu místním nenarušil.
Líbil se vám tento článek? To je dobře! Tak jej nezapomeňte sdílet se svými přáteli na sociálních sítích!
Přečtěte si také:
Notre-Dame: “Pokrytectví” na Facebooku aneb Místní kaplička se také rozpadá